Zástupci většiny českých průmyslových firem jdou ve čtvrtek na zasedání vlády. Budou ji kritizovat za to, že selhala při čerpání peněz na energetické úspory. Varují, že Evropská komise koncem roku potvrdí, že z celkem 80 miliard z evropských fondů se zatím na energetické úspory využil jen zlomek.

Česko se v Bruselu v říjnu 2014 zavázalo, že do roku 2020 sníží svoji energetickou náročnost o dvacet procent − od zateplení budov po využití strojů s nižší spotřebou energie. Prostřednictvím peněz z evropských fondů to mají zajistit projekty z programů, které spravují dohromady tři ministerstva.

Pokud to Česko s těmito prostředky zajistit nedokáže, budou muset úspory financovat podle evropských pravidel distributoři. Je zjevné, že to nebudou hradit ze svého, zaplatí za to jejich odběratelé − tedy firmy a domácnosti. A půjde o desítky miliard korun, varují Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

„Je to u nás hodně podceněná věc. Teď to státní správu dostihlo,“ říká ředitel Národního centra energetických úspor Jakub Vít, který celou akci zastřešuje. Důvodem problémů je pozdní začátek čerpání peněz z dotačních programů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu přiznává, že se schvalování dotací zaseklo. „Dvouleté zpoždění ovšem neznamená, že by cíl nemohl být do roku 2020 splněn,“ tvrdí tiskový mluvčí František Kotrba.

Už letos bude Evropská komise kontrolovat, jak si členské státy vedou. A podle dosavadních údajů si Česko vede špatně: za poslední dva roky spotřeba klesla o pouhá 3,5 procenta, což je hluboko pod požadovanými závazky. Česko do roku 2020 musí ušetřit tolik, kolik se každoročně prosvítí a protopí jen v Praze.

Reálně proto hrozí, že už od roku 2017 povinnost zajistit úspory přejde na distributory. Ti by museli každý rok snížit energetickou spotřebu o 1,5 procenta − a to tak, že klientům poskytnou energetické poradenství nebo budou úspory přímo financovat. Pro vládu zdánlivě jednoduché řešení by se pak přeneslo na spotřebitele.

Svaz průmyslu a dopravy odhaduje, že bez státních dotací by kvůli nárokům na úspory cena elektřiny mohla vzrůst až o 66 korun na jednu megawatthodinu. Při současných cenách silové elektřiny by to bylo zvýšení o deset procent. To by tvrdě dopadlo na domácnosti i průmyslové podniky, jimž by se zvýšily náklady. „Musí se hledat řešení na tržní bázi, které bude levnější, než když půjde o povinnost přenesenou na distributory. To by stálo víc i českou ekonomiku,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Upozornění, že má Česko se snižováním energetické účinnosti problém, přichází od Evropské komise prakticky každý rok. Úspora energií je přitom jedním ze tří cílů klimatické politiky EU. Vedle snížení emisí a podílu obnovitelných zdrojů na energetice byla ale zatím v Česku ve stínu.

Například ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo větší dotační výzvy teprve loni v prosinci. Tento skluz ohrožuje hlavně města a kraje. Úřad může rozdělit až 17 miliard korun. Podobně pozdě vypsalo výzvy i ministerstvo průmyslu a obchodu, které spravuje 20 miliard, z nichž mohou nejvíce čerpat průmyslové podniky. O něco lépe je na tom ministerstvo životního prostředí, které má pod sebou přes 50 miliard.

Vypsání výzev ještě neznamená, že je vyhráno. Výběr projektů potrvá několik měsíců, s jejich spuštěním se proto začne nejdříve v listopadu − tedy v době, kdy už má Evropská komise začít hodnotit jejich výsledky.

Zdroj: http://archiv.ihned.cz/c1-65179490-zastupci-prumyslu-kritizuji-vladu-selhala-podle-nich-pri-cerpani-penez-na-energeticke-uspory