Nastává další kolo zdražování úvěrů na bydlení a doba silnější domácí měny. Takové důsledky bude mít zvýšení sazeb 1. února Českou národní bankou. Letos tak učinila poprvé, od konce umělého udržování slabé koruny loni v dubnu potřetí. Bezprostředně se změna sazeb projevila na kurzu tuzemské měny – posílila až na 25,17 koruny za euro.
Když si Češi loni před zimní dovolenou měnili peníze, vyšlo je jedno euro na více než 27 korun. Nyní, o rok později, je odpočinek na svazích v Rakousku či Itálii stojí méně. Česká měna ve čtvrtek 1. února posílila až na 25,17 korun za euro, což je nejsilnější závěrečná hodnota za uplynulých více než pět let. Za šestidenní skipas například v alpském středisku Nassfeld proto lyžař ušetří v přepočtu 400 korun. Silná koruna je zatím nejhmatatelnějším důsledkem toho, že Česká národní banka od loňska zvyšuje základní úrokovou sazbu.
Koruna je také díky tomu atraktivnější pro zahraniční investory, což posiluje její kurz. Centrální bankéři s guvernérem Jiřím Rusnokem na zasedání 1. února znovu zvýšili sazbu. Podle očekávání ji posunuli o čtvrt procenta – na 0,75 procenta. Češi se s ní potkávají nepřímo. Propisuje se totiž do úročení komerčních úvěrů: tedy například do cen hypoték, spotřebitelských půjček, ale vliv může mít i na vklady. Je téměř jisté, že pořídit si vlastní byt či dům bude v řádu týdnů či měsíců dražší až o tisíce ročně.
Jednomyslné hlasování
Banky zatím kolem zvyšování úroků u svých produktů spíše našlapují. U očekávaného zvyšování cen půjček budou reagovat především na tahy konkurence. Centrální bankéři zvýšili úrokovou sazbu v relativně krátkém období už potřetí, poprvé loni v srpnu, kdy ji téměř z nuly posunuli na 0,25 procenta. Jejich cílem je kočírovat výrazný růst české ekonomiky, která loni poskočila o více než čtyři procenta.
To přináší i nezdravé jevy – nepřirozený růst cen bytů nebo vybrakovaný trh práce, na němž chybějí lidé a firmy musejí zvyšovat mzdy extrémně rychlým tempem. „Úroveň sazeb je v kontextu příznivého vývoje ekonomiky neadekvátně nízká. Zpřísňování měnové politiky prostřednictvím dalšího zvýšení sazeb je proto žádoucí,“ popisuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Nastává další kolo zdražování úvěrů na bydlení a doba silnější domácí měny. Takové důsledky bude mít zvýšení sazeb 1. února, k němuž přistoupila Česká národní banka. Letos tak učinila poprvé, celkově od konce umělého udržování slabé koruny loni v dubnu však již potřetí. Základní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních půjček, vzrostla na 0,75 procenta. Její zvýšení rada ČNB v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem odhlasovala jednomyslně.
Růstem sazeb se snaží strážce ekonomiky zchladit hospodářský boom. „Aby zabránil tvorbě větších nerovnováh, nebo dokonce bublin,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Bezprostředně se změna sazeb projevila na kurzu tuzemské měny, která posílila až na 25,17 koruny za euro, rekord za posledních více než pět let.„Růst sazeb zvyšuje atraktivitu české koruny, protože investovat do ní by mělo být v tuto chvíli oproti ostatním měnám relativně výhodnější,“ vysvětluje ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.
Výpadky v exportu
Pětadvacetikorunová hranice by podle odhadu ekonomů neměla odolávat dlouho a dovolené v Evropě by měly být ještě lacinější. „Kurz by mohl prolomit hranici 25 korun za euro zhruba letos na jaře,“ říká například Michal Skořepa, analytik České spořitelny. Podle Gapka se to stane až později – ve druhé polovině roku. S kurzem pod touto hranicí počítá i nově zveřejněná prognóza centrální banky. V letošním roce odhaduje průměr vůči evropské měně na 24,90 koruny za euro.
„V příštím roce bude kurz koruny zpevňovat jen mírně někam ke 24,50 koruny za euro,“ uvedl Rusnok s tím, že předpověď vývoje nepředstavuje závazek centrální banky, ale má být pro trh užitečným vodítkem. Silný kurz trápí vývozce, kteří v jeho důsledku očekávají stamiliardové výpadky v exportu. Co se týče vztahu k dolaru, nelze předpokládat, že by se české měně podařilo letos prorazit dvacetikorunovou hranici.
„Záviset bude hlavně na vývoji kurzu dolaru a eura. Dolar ztratil za poslední rok k euru skoro 17 procent a s dalším poklesem se příliš nepočítá. Pokles kurzu pod 20 korun za dolar v roce 2018 spíše nepředpokládám,“ říká finančník Tomáš Hlaváč. Zatímco koruna zlevňuje dovozy či cestování, růst sazeb se projeví v dražších půjčkách – zejména na bydlení. Ve svých vyjádřeních jsou však banky opatrné.
Banky příliš nezdražují
„O úpravě úrokových sazeb u hypotečních úvěrů rozhodujeme na základě vývoje tržních úrokových sazeb. Verdikty centrální banky o nastavení měnové politiky trh ovlivňují, proto ani úpravu sazeb vyloučit nelze,“ říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. Faktem je, že zatímco centrální banka zvedla sazby už dvakrát, a to o půl procentního bodu, banky příliš nezdražovaly. Za uplynulý půlrok se průměrná sazba u hypoték zvýšila pouze o 0,1 bodu na 2,2 procenta.
„Banky zatím růst tržních sazeb kompenzují snižováním marží, ale prostor pro jejich další pokles se vyčerpává. Hypoteční sazby tak začnou v následujícím půlroce zrychlovat více, než jsme viděli v druhé půli minulého roku,“ předvídá Jakub Seidler z ING, podle něhož by se mohly ke konci roku přiblížit třem procentům. Oblastí, kde zatím úroky nerostou, jsou spořicí účty.
„Vklady nejsou pro české banky vzácnou komoditou, takže nemají důvod platit střadatelům více. Situace se ale může změnit,“ uvedl guvernér. ČNB počítá pro tento rok ještě s jedním zvýšením sazeb. „Pokud by posilování koruny bylo citelně svižnější, než předpokládá prognóza, omezilo by to v následujících čtvrtletích prostor pro zvyšování sazeb. Zatím se ale vývoj od prognóz ČNB moc neliší,“ sdělil Rusnok.
